Připravuje se výstava Génius genetiky

Sotva kdy se v Brně při představení nového kulturního projektu sešlo tolik významných osobností veřejného, vědeckého, hospodářského a uměleckého života, jako tomu bylo 25. ledna na setkání, na něž pozval augustiniánský opat Lukáš Evžen Martinec a zástupci Sdružení pro výzkum genomu se sídlem ve Vídni. A protože se prezentovala blížící se výstava "Génius genetiky", věnovaná dílu a odkazu Johanna Gregora Mendela, který v augustiniánském opatství sv. Tomáše na Starém Brně léta působil, ba stál šestnáct let v jeho čele, nemohlo se setkání uskutečnit nikde jinde než v klášteře, v místech Mendlových převratných, byť dlouho nedoceněných objevů, pár kroků od zahrádky s hrachem, jehož křížením odhalil tajemství dědičnosti.

Primátor města Brna Petr Duchoň, předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Eliška Wagnerová, veřejný ochránce lidských práv Otakar Motejl, rektoři brněnských univerzit, hosté z pražských vědeckých kruhů, novináři a další pozvaní vyslechli úvodní slovo, v němž opat Lukáš Evžen Martinec charakterizoval myšlenku, jak moderně zprostředkovat Mendelovy objevů široké veřejnosti, i přednášku prof. Kima Nasmytha, vedoucího Ústavu pro výzkum molekulární patologie ve Vídni, který se - většinou laickému publiku - snažil přiblížit význam genů jako nositelů dědičnosti. Podle jeho slov se jedná o největší objev 19. století, univerzálně platný klíčový poznatek, na němž stojí a z něhož čerpá i současná genetika.

O projektu jsme v této relaci již informovali, proto stručně zopakujme, že se v první fázi jedná o výstavu "Génius genetiky", která bude otevřena letos v květnu a potrvá rok. Kurátory výstavy jsou uznávaní britští odborníci v oboru dějin umění a uměleckého designu, Martin Kamp a Marina Wallace. Výstava, která bude prvním krokem k trvalé expozici, ztvární jejich firma Artakt. Rovněž v květnu 2002 se v prostorách opatství bude konat mezinárodní vědecké sympozium pořádané vídeňským Sdružením na podporu výzkumu genomu, které společně s Ústavem pro výzkum molekulární patologie prof. Kima Nasmytha projekt koordinuje.

V budoucnu by zde mělo fungovat konferenční centrum jako místo pravidelného setkávání vědců z celého světa. Podle slov prof. Nasmytha je klášter pro vědce poutním místem podobně jako Ústav Louise Pasteura v Paříži či Downe House, kde působil Charles Darwin. Rozlehlý starobrněnský areál, v jehož zdech žila a je pochovaná královna Eliška Rejčka a působili Mendel, Šilingr a Bratránek, kteří zde v 2. pol. 19. století vytvořili jedno z významných kulturních a vědeckých center země, tento překrásný historický komplex budov a zákoutí, z nichž opat Martinec každý rok zpřístupňuje veřejnosti další a další části, toto místo ducha, intelektu a tolerance je pro podobný projekt více než vhodné.

Říká se, že žijeme v informačním věku. Ale jeho médiem není jen "informační dálnice" Billa Gatese, internet, který nám během pár vteřin zprostředkuje informace z jakéhokoliv místa na zeměkouli a z jakéhokoliv oboru. Chromozomy, obsažené v každé buňce našeho těla, jsou dědictvím našich prapředků. Neznáme už často ani jejich jména ani jejich podobu, a přece jsme s nimi spojeni poutem, stejně jako budou řetězce naší DNA obsaženy v tělech pravnoučat, až nás tato země už dávno nebude nosit. Takto pojatá genetika je fascinující historií o předávání dědičného poselství, je příběhem každého z nás, který začíná v šerém dávnověku lidstva a směřuje do netušené budoucnosti.

   

 

Aktuality

Opatství

G. J. Mendel
  Génius genetiky
  Napsali o něm  

Archiv
Fotogalerie
Odkazy
Kontakt

Zpět na úvod

Výstava má šanci přitáhnout všechny generace a oslovit nejen vědce, kteří se v matérii denně orientují, ale i laika, který bude moci objevovat tajemství lidské dědičnosti a odhalí možná neznámé stránky svých předků i svých potomků. To vše pomocí interaktivních prvků, nejmodernějších počítačů a špičkové techniky vůbec a přitom jako dobrodružná, napínavá a zároveň velmi intimní cesta za poznáním sebe sama.  Ztvárněním výstavy byla pověřena architektka českého původu Eva Jiřičná působící v Londýně. V pěti místnostech na ploše zhruba 300 metrů čtverečních přiblíží sekce Člověk a mysl, Matematika dědičnosti, Život plný učení v klášteře a Zázrak stvoření a vznik buňky pomocí exponátů, mezi nimiž je i řada předmětů z Mendelovy pozůstalosti, a uměleckých artefaktů, životní dráhu vědce.

Věda a víra. Tato otázka se ve starobrněnském opatství nabízí - a nejen v souvislosti s Mendelem - na každém kroku. "Mendel vyvrátil nepravdivý mýtus, že víra a věda jsou ve vzájemném rozporu. Prokázal naopak, že poznání a víra mohou spolu jít ruku v ruce", zdůrazňuje současný opat Martinec. Právě v souvislosti s Mendelovým odkazem se ovšem nabízí otázka: Měly by být - právě ve zdánlivě bezbřehém 21. století neznajícím tabu a hranic - vědecké objevy jako výsledky čistě rozumového bádání zabudovány do mezí ducha, zodpovědnosti a pokory? Tak zní otázka pro profesora Kima Nasmytha. "Nelze to říci jednoznačně", odpovídá anglický profesor. "I morálka a etika jsou proměnlivé hodnoty. Co je dnes běžné, třeba umělé oplodnění, platilo před padesáti lety jako neetické. Hranice zodpovědnosti lze stanovit jen tím, že je budeme zkoumat a případně uznáme i své chyby," podtrhuje osobní zodpovědnost každého jedince anglický vědec.

Podobné diskuse se jistě stanou součástí Mendelova projektu, protože kde jinde by se měla zkoumat etika převratných genetických výzkumů než právě v "jeho" klášteře?

Lenka Šedová

pro Rádio Svobodná Evropa, leden 2002  

 

Zpět na "Napsali o něm"